Říjen 2014

Podzimní psaní

31. října 2014 v 22:51 | Veronika Matejkova |  Ver´s
Ležím zachumlaná pod peřinou, na komodě vedle mé postele je teplý jablkovo - skořicový čaj a po celém mém pokoji se line jeho nádherná vůně. Je mi celkem zima ale není nic, co by nespravily teplé chlupaté ponožky.
Přemýšlím co pro mě vlastně znamená podzim? On vlastně sám o sobě vyvolává pozitivní myšlení, ty barvy všude kolem vás, ta podzimní vůně, kterou já tak miluji! To je něco báječného.
Když jsem byla malá, ze všech těch ročních období to byl právě podzim, který jsem tak milovala!
Pamatujete na drakiády? Já jsem na žádné z nich nemohla chybět. Můj taťka vždycky ochotně šel se mnou a já se s ním náramně bavila. Milovala jsem tu báječnou atmosféru, jak se děti se svými rodiči snažili draka dostat do oblak. A když se jim to podařilo, viděli jste tu dětskou radost z maličkosti! Když jsi tak uvědomuji, letos jsem neviděla žádného draka na obloze. Doufám, že jsem to jen já nezaregistrovala a děti se tak pořád chodí bavit. Protože podzim bez pouštění draka je jako zima bez sáňkování a stavění sněhuláka.
Co se mi ale bohužel v rámci podzimu nelíbí je Helloween, který se pomalu ale jistě vkrádá k nám, do České Republiky. Neříkám, že to není dobrý svátek. To je, ale né tady pro nás. V Amerických státech je to prostě tradice, že se děti převlečou do kostýmů a chodí od domu k domu klepat na dveře a říkat: "Trick or Treat". Lidé jim pak dají sladkosti a jsou všichni šťastní a spokojení. Plus k tomu ta strašidelná výzdoba dodává parádní atmosféru. Ale proč se to lidi snaží prosadit u nás? Nikde žádná výzdoba, nic ... ale všude samé Halloween párty, ze kterých jsou všichni na větvi. Ale má to ten správný význam?
Proč já se vůbec rozčiluji, když jsem se před chvíli rozplývala nad krásami podzimu? :-) I když letos je trochu mrazivější, užijte si ho. Nasaďte kulichy, oblečte teplé bundy, vemte pejska nebo přítele na prcházku a kochejte se! Vždyť je to taková nádhera!

Ďábelští lidé s andělskou tváří.

24. října 2014 v 20:06 | Veronika Matejkova |  Them. Week
Na začátku týdne, kdy toto téma bylo zveřejněno jsem si říkala, že zrovna já na tohle nikdy nic nenapíšu ani za sto let. A přece jenom. Dnes jsem uvažovala nad dnešní mládeží, zejména nad slečnami, které se s prominutím (nebo raději bez?) chovají jak hovádka. A pak mě napadlo..."Sakra, vždyt to by se hodilo na téma týdne". A je to tady.

Nevím jestli se mi to zdá, nevím jestli se tohle děje jen u nás, ale příjde mi, že poslední dobou je něco špatně. Hodně špatně. Kde jsou ty doby, kdy se slečny mého věku (17 - 20 let a výš) se chovaly jako dámy. Chodily v sukních, měly načesané vlasy a nebyly umělé, jak je to dnes normální. Neříkám, že teď nechodí holky pěkně oblékané a učesané, z venčí jsou dámy ale co ta druhá stránka - vnitřní?
Teď se budu ohlížet a poukazovat na školu, kde chodím. Tak prosím neberte to tak, že se to vztahuje na všechny holky na světě.
Chodby jako přehlídkové molo. Tam "Lůjs Vitón" kabelka, tam "Guči" tenisky a tam řetězy kolem krku. Být klukem jen si řeknu: "paráda, tohle je sen" - ovšem kdyby vešel na dívčí záchod, změnil by názor. Tam už to je přehlídka všemožných nechutností.
Počůrané prkýnka, toaletní papír celý rozmotaný po celém záchodě, další tělní "výplody" v různých zákoutích záchodu a samozřejmě nespláchnuto - a to všchno jen podotýkám na dívčích záchodech.

Holky proboha, co to je??? Kde to sakra jsme? Jsme inteligentní lidé, né žádné zvířata, proč se podle toho tak nechováme? Co máme pak dělat my, slušní, co normálně chceme jít na záchod a prostě nemáme kde. Když chcete vypadat dospěle, proč se i tak nechováte?
Upřímně, myslím si, že mládež, ve které vyrůstám a taky se mezi ně zařazuji - jen se tak nechovám, je maximálně zkažená ze všech těch televizí, internetů a facebooků, kde se tráví většina času. Zajímalo by mě, co se bude dít za 10-20 let. Jak se budou chovat naše děti, když se teď děje tohle?
Upřímě, nejraději bych byla, kdybych v téhle době nebyla. Ano, všechny ty vymoženosti, co máme k dispozici jsou super. Ale na co nám jsou, když s nimi neumíme zacházet?

.... A proto já to nazývám ĎÁBELŠTÍ LIDÉ S ANDĚLSKOU TVÁŘÍ.

V závěru bych se chtěla nejspíš omluvit těm, které to nějak pohoršilo (jestli vůbec někdo takový je). Ale tohle je prostě můj pohled na svět, ve kterém žijem. A mě samotné se ten pohled nelíbí, ale někde to ze sebe musím dostat, ne ;-)?

Souhlasíte se mnou, nebo se tohle děje opravdu jen u nás? Podělte se :-)

Jeden jediný den by změnil celý život.

18. října 2014 v 12:03 | Veronika Matejkova |  Them. Week
Dlouho jsem nad tímhle tématem přemýšlela a stále přemýšlím. Co by se stalo kdyby se dal opravdu změnit jeden den života? Bylo by vše jinak?
Předtsavte si. Vrátite se do dne, který chcete změnit. Uděláte něco jinak ale zároveň se může stát jiná - podstatně horší věc, která ovlivní celý náš život. A nebo naopak samozřejmě. Díky tomuto bychom mohli být šťastní. Ale má to cenu riskovat, když jsem teď celkem spokojení?
Sedím, koukám z okna a uvažuji nad tím, jaký den bych vůbec chtěla změnit, kdybych musela. Byl by to den, kdy jsem posílala přihlášky na střední školu? Vybrala bych si teď jinačí, když vím, že mě to zrovna moc nebaví? Ale zároveň si říkám, dostala bych se tam, kde jsem byla? Nebýt této střední školy, kde jsem, jen tak bych nejela do Německa na dva měsíce. Vše má své klady a zápory. Nebo by to byl den, když jsem byla jako malá na bazéně a rozbila si koleno a ted mám pořád na něm velkou jízvu? Nevím, nevím, nevím. Nejspíš bych si nevybrala. A kdybych musela, vrátila bych se o den zpátky a místo ležení a válení se, bych se podívala alespoň na učení :-)

Jsem šťastná. Né, jsem nejšťastnější! Proč bych měla něco měnit, kdyby se náhodou mělo tohle všechno po**at?? NÉ, DÍKY!

A co vy? Měnili by jste?

Co se dělo?

14. října 2014 v 20:32 | Veronika Matejkova |  Ver´s
Čauky! :-)
Ozývám se opět po dlouhé době. Nějak jsem na blog neměla čas a ani pomyšlení a až dnes mi přítel narval brouka do hlavy. Pověděl mi, že za těch 7 měsíců co spolu jsme, pomalu neví, jaké mám zájmy a co dělám ve svém volném čase. Zamyslela jse se, a došla jsem k tomu, že vlastně nic. Sedím, koukám na videa, sem tam jdu na brigádu ale je to pro mě užitečné??? Prtoto to znova zkouším a pokusím se znovu vytvořit nějakou komunitu tady. Proč si zakládat nový blog, když tenhle měl celkem úspěch? :-)

A co se tedy vlastně dělo?
Mám za sebou dost velkou - alespoň pro mě, životní zkušenost. Na celé prázdiny jsem odjela pracovat do Německa, kde jsem si vydělala "pár" kaček na nový Notebook, který už jsem opravdu potřebovala. Našla si nové přátelé, se kterýma si stále píšu a naučila se alespoň trochu mluvit německy i když při příjezdu jsem uměla maximálně "GÚTN TÁG a DANKE". Teď už umím i poprosit :-D Samozřejmě jsem se toho naučila více, tohle jsou jen pokusy o vtípky :-) No, jo... musím se zase dostat zpátky do té podoby, jak mě znáte :-)
Pracovala jsem v malebné Německé vesničce Ruhpolding, která se nachází skoro u Rakouských hranic, cca hodinu cesty od Salzburgu a na kraji Alp :-) Snad si dokážete představit jak tam bylo nádherně! Zažila jsem tam jeden z opravdu velkých Bavorských festivalů - Gaufest. Řekla bych, že to byly takové oslavy vesnic, po celé té naší prošel průvod s 8000 lidmi, který trval nekonečných 45 minut. Představte si to. Všichni v krojích, hudba, koně, večer festival, pivo, bavorská hudba... no paráda! :-) Mentalita lidí tam byla naprosto parádní, pro mě teda první týden naprosto k nepochopení, když mi lidé, které jsem neznala přáli dobré ráno a usmáli se. Tohle prostě v česku nezažiješ.
No mohla bych tady psát do aleluja ale tohle snad o Německu stačí :-)

Abych odbočila od tématu, úspěšně jsem dokončila druhý ročník hotelové školy, a ted jsem ve třetím a jsem nerozhodná, protože už ted netuším, zda-li maturovat z matematiky nebo angličtiny. Vždyt to je tak těžké životní rozhodnutí! :-D Jinak škola pořád stejná, stejně nudná. Prostě sedět v první lavici a koukat do zdi - teda na učitele, ale to je mnohdy uplně stejné, zas tak záživné není. Ale co předbíhám, máme teprve měsíc a půl za sebou a uvidíme co se dále bude dít :-D

Momentálně se chystám do pelechu, protože jsem poslední dobou dost vyčerpaná, tak to pokusím nahnat alespoň spánkem. Přeji Vám krásnou dobrou noc :-) A koukněte na fotky z Německa, když už jsem se o tom tak rozepsala ;-)